Jsem knihou, kterou spálíš

V jedné chvíli jsem jak listí

které letí k zemi lehčí, usychá

Když se vrací Slunce nocí

podobný jsem dešti v mracích, to jsem já

tak to jsem já, co říkáš to hledám

V proměnách bývám

příběh mám, co prožívám

jsem knihou kterou spálíš

a věty mé jsou popel, který létá výš

jsem tím co někdy ztrácíš

V jedné chvíli jsem jak listí

které letí k zemi lehčí, usychá

Když se vrací Slunce nocí

podobný jsem dešti v mracích, to jsem já

tak vzpomínám a čas mi Tě smývá

Jen vůně zbývá, proč jen já

z růží co dám Ti

jsem trnem ve Tvých dlaních

A srdce mé zas trápí, když mi odcházíš

jsi radost kterou cítím

V jedné chvíli jsem jak listí

které letí k zemi lehčí, usychá

Když se vrací Slunce nocí

podobný jsem dešti v mracích, to jsem já

tak vzpomínám a pořád Tě čekám

Pořád Tě čekám

být jen dál v lásce sám

je to, co tolik pálí

to slzy mé jsou štěstí, které nevidí

jsem knihou kterou spálíš