Cítím (vítr ve tváři)

Chtěl jsem být pouští

písek a žár

poutníků kroky

podél mořských čár

chtěl jsem být jasným světlem

chtěl jsem být tmou

chtěl jsem být pouští

po níž lidé... šlapou

zahlédnout tě

v jádrech skrytých světů

s nicotou sám

pak splynu v jednu větu

doprostřed kruhů

chci tvým královstvím plout

marnosti vzdávám

zbavený pout

pak citím

jak vítr vane na mou tvář

citím

že se blíží dávná zář cítím

chtěl jsem být studnou

co nevysychá

dešťovým proudem

kterým život dýcha

chtěl jsem být ohněm

k ránu hřejicím

pro tvoji přítomnost

já chtěl jsem být vším

a cítím

jak vítr vane na mou tvář cítím

že se blíží dávná zář cítím

snad stoupám

chci najít pravdy utajené

a vnímám

co se mi zdálo tak zamlžené

pak cítím

jak vítr vane na mou tvář

cítím že se blíží dávna zář

cítím