Lyrics Waldemar Matuška

Waldemar Matuška

Marnivá sestřenice

Měla vlasy samou loknu, jé-jé-je,

ráno přistoupila k oknu, jé-jé-je,

a vlasy samou loknu měla,

a na nic víc nemyslela,

a na nic víc nemyslela, jé-jé-jé.

Nutno ještě podotknouti, jé-je-jé,

že si vlasy kulmou kroutí, jé-je-jé,

a nesuší si vlasy fénem,

nýbrž jen tak nad plamenem,

nýbrž jen tak nad plamenem, jé-jé-jé.

Jednou vlasy sežehla si, jé-je-jé,

tím pádem je konec krásy, jé-je-jé,

a když přistoupí ráno k oknu,

nemá vlasy samou loknu,

nemá vlasy samou loknu, jé-jé-jé.

O vlasy už nestará se, jé-je-jé,

a diví se světa kráse, jé-je-jé,

a vidí plno jinejch věcí,

a to za to stojí přeci,

a to za to stojí přeci, jé-jé-jé.