Jak vlastně vypadáš

1. Jak vlastně vypadáš, má milá,

že ses mně nikdy nezjevila,

to bych tě svedl po paměti,

takhle jen čmárám po papíře a čas letí.

2. Už prý připomínám netopýra,

jak píšu noci přes kopírák,

a já jen zkouším hlavou dolů

otočit přesýpací hodiny, když nejsme spolu.

3. Až v tomhle životě se minem,

chtěl bych tě najít v nějakém jiném,

ze slabik stloukám pro svou spásu

archu, co za tebou má doplout až do těch časů.

4. Přelívám oceán, má milá,

a láska by mě vykoupila,

nevezmou mě nikam jednoduše,

do nebe ani do pekla jen s půlkou naší duše.

*: Jak vlastě vypadáš, má milá ...