Co když

Ještě mě studí slzy na líci

Co naposledy pro mě vyplakala

Než zas odešla kamsi za kýmsi

Nad kým prý se ještě slitovala

To ale nade mnou se Bůh smiloval

Když mi nechal její slzy na rameni

Teď můžu chodit řádně povýšen

po světe kde lásky pro mě není

Jistě není, nebylo a nemá být

Ani beznaděj a už vůbec ne bída

A srdce na dlaních netlučou a nevábí

Jsou tak stejná až darmo to střídat

To asi obejmout vítr je skoro víc

Vylést do korun a nechat se houpat

V lese hladit kůru borovic,

Co když .. je jen hloupá

Ještě mě budí ze sna obrázky

Co na kůži mi nechty napínala

Šrámy ve tváři od něžné pomlázky

Kterou mi hvězdy zhasínala

A slunce nemá důvod vycházet

Tak se fláká kdesi za horama

Já po tmě šmátrám pod svícnem

Co když... je taky sama...

Tak už to dopij putovní příteli

Popojedem dolinami

Napříč obilím, kaktusy a svízeli

Spávat na kopci slámy

Kam až nás dovedou tahací provázky

Necháme otisk bosé nohy čaroděje

Budeš mě učit zpívat bez lásky

Co když... se směje...