Oníti

Až nebude nic,

co bolelo by.

Až dlaně suché

se dotknou vody,

budu ti pět

minut zpívat

o tichu mezi slovy.

V něm najdu-li nit,

svážu tě jí,

a budu pak mít

alespoň naději,

že zůstaneš svá-

zaná navěky,

a nebudeš mě

zlobit.

R:

Tak by se mi život po tvém boku líbil.

Nadechnu se znova, půjdu si tě snít.

Já mít svoji ženu,

do smrti bych s ní byl.

Pokud by jí ovšem

nepraskla nit.

Vím, že jsi ta,

že jiná není.

A až budeš syta,

dej mi znamení.

Pak vezmu si tě-

lo i duši,

a budeme si slušit.

Budeš pak mé

teplo pod peřinou.

A až bude tě víc,

tak mojí vinou,

povineš ji,

anebo jeho,

a já zahrnu vás něhou.

R: (2x)