Narozeninovál

Písmena ve tvém jméně

jsou tkána z jemných světel,

neboť pomyslím-li na tebe,

rozsvítím se a zářím.

Chtěl bych horkým dechem

kreslit po tvé siluetě,

být vycházkovou holí,

až dožene tě stáří.

A slibuju, že zapíšu se do tanečních hodin.

Budu nenápadnou krajkou na tvé plesové róbě,

ať půjdeš kamkoli, já tě doprovodím.

Mám takový pocit, že přirosteme k sobě.

Přeju ti sebe

na sto let dopředu.

( No, to je poměrně dlouhá doba. )

Míjel jsem tě čtvrtstoletí ve své malé zemi.

Naštěstí jsi uvízla v nastražené síti

přesně taková, jaká zdála se mi

princezna, co sklouzne z nebe

po zlaté niti.

Jsi z paprsků a z mořské pěny, krásná odmalička.

Slova tebou zahanbena přivírají víčka,

neboť není jediné, kterým lze tě shrnout.

Jsi odraz nebe v hladině i příbojovou vlnou.

Přeju ti sebe

na sto let dopředu.

(no, a... to je...)

Až mě poprvé políbíš na křižovatce letů,

pochopím konečně, že právě z tvých retů

sype se do světa cukrově melounová chuť.

Chvěju se, třesu, srdcem tříštím hruď.

Pokládám sirkám hlavy na popravčí špalky,

těším se a okrajuji čas na vteřiny.

Vrať se prosím brzy z té nesmyslné dálky,

vyhřátou tě přitulím k sobě do peřiny.

Zatím mám pod očima záchranné kruhy,

dva spací pytle do tuhé zimy.

Posílám polibek po linkách duhy,

přeju ti krásné narozeniny.