Jaroslava

Všimni si jak se lidi ztrácej,

Jak každej mele tu svou.

A když se pak domů vracej,

Na zádech nesou.

Jsi světla stíny a vítr ve vlasech,

Je to jiný, když člověk ztrácí dech.

Je to jiný,ze slunce ke kořenům, cesta je dlouhá .

Prosím pište si, že se to nevyplácí,

Zapomenout, na starý časy.

A nový účesy, furt stejní funebráci,

Nejde se hnout, nejde se hnout.

Hluboko do kapes, a někde ve mně ze mě z tebe složená, je z tebe složená.

Tútudu túudu túudu túudu.... túudu túudu túudu túudu túudu …

Reklamní spoty, na prošlapaný boty,

Důvod je prosý, nakrmte hosty,

A pak utíkejte, smějte se do kamer,

Na povel zatleskejte, a hezky se tu mějte.

Já sám dám se ti, počítej do tisíce,

A potom zmizím, všem cizím lidem.

A sami sobě zbydem , A sami sobě zbydem.

A jako paní Jaroslava, říkám marná je sláva,

Lidi jsou jenom lidi, a on to vidí,

a on to vidí on to časem sklidí.

Všimni si na obloze ptáci,

Zamávaj křídly a pak v mracích se ztrácí.

Tak nějak stejně, jako když vedle tebe vstávám .

Ztraceni vprostřed pouště, jak jsme si slíbili, .

Hlavně se neopouštět, hlavně má milá zbyly

Z velký části jen mý kusy lásky, a dva dlouhý dopisy .

Kousek od cílový pásky, jsem roztrhán na kusy.

A jako paní Jaroslava...