1. Ó, řebíčku zahradnický, ó, růžičko voňavá!
|: Kerak na tě zapomenu, dyž to není věc možná. :|
2. Zapomenu-li přec jednou, zas mi lidi zpomenou,
|: žes bejvala upořímnější, dyž sem chodil za tebou. :|
