Sopka

1. V každém je sopka, zdánlivě spící,

před níž jsme zcela bezbranní,

občas nám doutná pod čepicí,

to se jen vrtí ze spaní.

2. Ale pak náhle u ranní kávy

či večer v baru u sklenky

začne se čertit, jen místo lávy

vychrlí divné myšlenky.

3. Myšlenka - myška, hladová věčně,

zábrany lehce přehryže,

utečeš z domu k pohledný slečně,

toužíš po stavu beztíže.

4. A sopka se činí a tělo se chvěje

jak země kdesi pod Etnou,

oči se lesknou a slečna se směje,

dokud se ústa nestřetnou.

5. Nejmenší z všedních přírodních dramat,

a jak nám dává do těla,

a budem se trápit a budeme klamat

a zbyde z nás trocha popela.