Zpátky o pár let

1. Je to zpátky pár let, sedm, šest nebo pět,

Emi

kdy ruku mou vzal,

kluk s harmonikou, co voněl arnikou,

Emi

mi košili dal,

když promočená, v dešti ubrečená, jsem čekala dýl

na vlak, co odjel, a poslední podběl se v mokru zavil.

2. Řekl:"Chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít

a milovat zem,

z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám

jak dítě do plen,"

já řekla:"Tak pojď, svět je veliká loď,

co přístavy má,"

pak hodiny ve zdi skřížily pěsti, a co bylo dál?

3. Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout

jak kapitán Cook,

slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech

a džíny na dluh,

noc přešla k ránu a do větví stanu už nakoukl den,

on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen.

*: Jenže život je trysk, prachy, risk nebo zisk

a honička slávy,

co kůži nám dře a do očí lže

a motá nám hlavy,

tak utíkám zpět, třeba obejdu svět

a najdu tě zas jako dřív, už mi jede vlak.

4.=1.