Velikej den

Je velikej den a vítr fouká slámu,

má panenko z temna hor, máš zpoždění.

Zdržela tě zpráva, že máš nemocnou mámu, nebo jízdní řád

a na dráze pytel kamení, nenech se vykolejit.

Tady kolem závor všechny vlaštovky jsem sčítal,

třeba zítra odlítnou k jihu žít

a med ze včelích úlů jsem jako zloděj sbíral,

mám láhev rosy, a tak můžem spolu pít, nenech se vykolejit.

Už vidím z dálky, jak mi máváš,

na řasách slzy, co nelžou lásku tvou,

a náruč svou mi v letu dáváš,

ať ptákům oči z důlků vypadnou.

Jenže nikde nikdo, jenom stromy, trať a já

a noc do pařátů mě zmáčkla jako myš.

Jenom strážnej oheň slepý můry přivolá

a z větrný růžice uslyšíš: "Pospíchej ke mně blíž."

Už vidím z dálky ... /: vypadnou :/.

Už vidím z dálky ...

/: ať ptákům oči z důlků vypadnou :/. 3x