Krajina větrných mlýnů

Ahoj Pegi, jak dlouho jsem tě neviděl,

tají ledy, vítr by novou trávu sel,

uvidím někdy úsměv tvůj

a uslyším smích, co slyším jak dřív.

Přichází čas, kdy struny hrají v mol,

někde je kaz, sháníš si náplast na svůj bol,

jakpak jsi dlouho neviděl

orla u zátoky, žiješ nudný roky.

Je opuštěná krajina větrných mlýnů

a nalezená je pravda, co jsem ti říkal.

Je zahalená do staré pavučiny slibů,

věrných kamarádství, přísah a souhlasů.

Buď tedy zdráv, za čas jak víno dozrajem,

a za mořem, tam, těžko si spolu zahrajem,

dopis má končit v naději,

takže ahoj Pegi, znova tají ledy.

Je opuštěná krajina ...