Dvě Kůrky

1. Byl jeden malej kluk a měl velkej sen

Na skříni šípy a luk, cestu za pokladem

Když ze školy vracel se k mámě do světa paneláků

Díval se na západ daleko do oblaků

2. Až jednu větrnou noc na dveře zaklepala

Královna co má tu moc na chodbě postávala

A povídá vnitřním hlasem, aby se už připravil

Že má jméno Dálka a tisíce mil ?

R: Musíš projít,abys věděl, kdy se smát, / kdy se smát /

kdo je nepřítel a kdo tvůj kamarád, / kamarád /

jak chutná odloučení, co je strach, / co je velkej strach /

a všude chleba je o dvou kůrkách

3. Tak si ten, velikej den perfektně naplánoval

u čáry za před přejezdem naposled natankoval

a zmizel jak nad vodou pára někdo to oslavoval

možná to bylo tím, že nikdy nežaloval

Ale čas nezastavíš dvacet let uletí hned

někde ho čekala mříž, někde zlato a med

až najednou jednou ráno můj telefon zazvonil

ahoj tady Dálka a tisíce mil ?

R: + o dvou kůrkách + intro + - do ztracena