Dlouhá pláž

1. Stála na břehu tvář anděla, nahá v písku pobřeží.

Z pásma dešťů sem nocí letěla vyplout létem z otěží.

A chlapec, co vedle ní stál v ranním přílivu krále vod,

řekl: mami, chci jak táta být Tvůj lodivod.

R: Dlouhá rovná pláž podá žár a sůl,

v ní umí dávno číst jak v novinách,

Je zlatá plná slunce co káže půl dlouhá rovná pláž

na slunečních hodinách.

2. Náhle cítila jak voní vřes, kde cinká kostelík,

její dívčí svět kdysi změnil kněz a dnes ví o kolik.

A chlapec, co do písku psal v ranním přílivu krále krás,

řekl: mami, chci jak táta být Tvá zeď i hráz.