1492

Pustinou vánek foukal blues, až ohýbal stébla trav

a nad lány rytmus opánků se ozýval nadosah.

Ti lidé by spali a přesto šli s kapucí přes hlavu,

Emi D C G C8/5 H7 Emi

tiší jak hrob a nesli kříž na vlastní popravu.

Dlouhá cesta za smrtí je vítá,

kam dojdou, kde najdou poslední svůj klid,

dýchá opar z lesů a v domě svítá,

nemůžou, nemůžou už jít.

Jdou poraženi a věštec Jan je na kopci uviděl,

zavřel oči a spatřil pláň, kde houfec dravců pěl

tu skřehotavou, ale jistou mši bez chrámový postele,

ony se rozletí v zem široširou, duše bez těla.

Dlouhá cesta za smrtí ...

Co tušil prorok, to splnil čas a staletí přešla k nám,

co nikdo neví, to vím jen já, já tajemství věků znám,

a na stráni smrti, kde rostl pýr, se zvedá houf stinných lip,

Emi D C G C8/5 H4 Emi

tam lítá večer netopýr a stráží jejich klid.