Lyrics Jana Kirschner

Jana Kirschner

Snežná sova

Když jsem se změnila

ve sněžnou sovu,

na pláň jsem vyhlédla

z věžního krovu.

Měsíc byl v novu,

krajina do běla.

Já přesto znovu

Tvou stopu ztrácela.

Kladla Ti návnady

do zubů želez,

všechny jsi obešel,

podhrabal, přelez!

Mefistofeles

poslal Ti v dopise

rady, jak nechat jen

stopu co ztrácí se,

stopu co ztrácí se,

stopu co ztrácí se...

Vítr mi zapískal

tajemná jména.

Hádej co dneska jsem...?

Lovecká fena,

neukojená,

o to víc zavilá...!

Myslíš že umím říct

stopu jsem ztratila?

Jenom si utíkej

do škeble v řece

a třeba do hrobu,

najdu Tě přece...!

Dech Tvůj v mléce.

Odhalím každou skrýš,

věčně se ztrácíš,

nikdy mě neztratíš!

Neztratíš,

nikdy mě neztratíš...