Pomník

V zemi bodlá puška do kopečku hlíny

Pověšená přilba, prasklá od střepiny

Je to symbol starý, chodí sem i děti

Připomíná válku, taky - jak čas letí

Kdo ho znal, vzpomínal, jak se v mlze ztrácí

Odešel tiše tam, kam směj jenom ptáci

Odletěl napořád, za barevnou duhou

Tunelem kouzelným, sám - na stranu druhou

Ten kdo tady leží, sám a mezi všemi

Nemá ani jméno, nikde zachycený

Bude nejspíš dneska, sedět v nebi v baru

Kde mu velkej Elvis brnká - na kytaru

Člověk občas musí hledat vhodná slova

Jde tu hlavně o to, aby zas a znova

Někde v jiném čase nebo jiné době

Nestál pomník stejný - na podobným hrobě

Kdo ho znal, vzpomínal, jak se v mlze ztrácí

Odešel tiše tam, kam směj jenom ptáci

Odletěl napořád, za barevnou duhou

Tunelem kouzelným, sám - na stranu druhou

Kdo ho znal, vzpomínal, slzy trávu světí

Chodí sem každý den, mladí, staří, děti

Stejně jako loni, líp se tady žije

Když to zjara kvete, v lesích - Normandie