Volání mrtvých básníků

Žádný verš již nenapíšou

Knižní vazby nespoutají živel

Hrudky vosku nahá těla prázdné číše

Za kočáry do nicoty prach se svíjel

Přesto tady žijí s námi

Aura dekadence kus vesmíru v nás

Jako korzet tělo ke zbožnění ladí

Utrpení pro naděje nenechává spát

Volání mrtvých básníků

Zní do ticha krajek závojů šalby snů

Ozvěny klasiků - prokletých

Ostří čepele přiložené na tepně

Hynoucích emocí dnů obyčejných

Přes krátery reality není lehké jít

Ztráty touhy spalují, mizí chuť objevit

Kameny v lesích, odkud dá se výt:

"Kde je má duše?", bloudění v odpovědích

Vrcholů horských monarchů dotkly se slovy

Luna je šperky stříbrnými poctila

Absurdity pravdy, martýria lásky

Fantasmagorie, šílenství, genialita...

Díkuvzdání za jejich nadání, co neprodali

Volání mrtvých básníků

Zní do ticha krajek závojů šalby snů

Ozvěny klasiků

Ostří čepele přiložené na tepně

Hynoucích emocí dnů obyčejných

Žádný verš již nenapíšou

Knižní vazby nespoutají živel

Hrudky vosku nahá těla prázdné číše

Za kočáry do nicoty prach se svíjel...